Kdo jsme

Výzkumná skupina pro historická transformační studia se zabývá obdobím postsocialistické transformace v delší časové perspektivě. Inovace přístupu k tomuto období spočívá v přiblížení ekonomických a politických jevů z hlediska kulturních a sociálních dějin. Těžištěm našeho zájmu jsou české a slovenské transformační procesy, ke kterým ovšem přistupujeme v širším transnacionálním kontextu celého postsocialistického regionu. Zaměřením výzkumné skupiny jsou otázky prožívání a zkušenosti s hospodářskou a politickou změnou a proměny široce rozuměné kultury a hodnot obecně. Ptáme se, jak ideologické cíle transformačního projektu byly artikulovány, prožívány a sladěny s každodenní životní zkušeností různých sociálních a profesních skupin. V projektu přistupujeme k transformačních procesům skrze klíčové kategorie genderu, třídy a prostoru a zaměří se na „dějiny zdola“, které zatím byly při zkoumání postsocialistických transformací po roce 1989 zohledněny jen částečně.

 

O projektu

Po více než třiceti letech od pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě stojí historici a historičky před novou naléhavou výzvou obrátit svou pozornost k 90. letům 20. století a období demokratických změn a přechodu na tržní ekonomiku. Přestože postsocialistické transformace již byly hojně zkoumány sociálními vědci, historici a historičky znají výsledky i důsledky transformace a mají přístup k pramenům, které byly v té době pro jiné obory nedostupné. Se zpřístupněním archivních materiálů z tohoto období, se otevírají nové rozsáhlé oblasti pro historický výzkum. Naším záměrem je zkoumat transformační procesy v rámci delších historických kontinuit, včetně širších procesů změn, které probíhaly ve světové ekonomice od 70. let 20. století. Historizace liberálního transformačního projektu devadesátých let je zvláště aktuální vzhledem k odklonu od liberální politiky nebo jejímu přímému odmítání v některých zemích střední a východní Evropy v současnosti, stejně jako k politizovanému boji o interpretaci roku 1989 a obecněji postsocialistické transformace.

Zatímco dnes již víme poměrně hodně o tom, čeho chtěli klíčoví aktéři dosáhnout při přechodu k liberální demokracii a tržní ekonomice, máme méně jasnou představu o tom, do jaké míry obyvatelstvo tento projekt přijalo nebo zpochybňovalo, zejména v dlouhodobější perspektivě měnících se norem, hodnot a společenských zvyklostí, k nimž došlo během pozdně socialistického období. Práce výzkumné skupiny se proto zaměří na tři oblasti, v nichž se odehrával jeden ze stěžejních transformačních procesů: vznik nové střední třídy. Diskurzivně spíše než ekonomicky konstruovaná střední třída se stala jedním z klíčových mobilizačních hesel transformačního projektu a zároveň mnohdy nejasnou aspirací spojenou s představou “návratu do Evropy.”

Transformace myšlení

Tato část projektu se zaměří na otázku, jakým způsobem média a populární kultura pomáhaly vytvářet imaginaci nové střední třídyjiž od 80. let. Pokusí se tak rekonstruovat myšlenkový svět (Sinnwelt) transformačního období. Bude si klást otázku, do jaké míry bylo obyvatelstvo vnímavé ke klíčovým ideologickým sdělením v médiích a reprezentacích, jako byl například důraz na individuální odpovědnost, podnikavost, směřování na západ, a další dobové hodnoty a aspirace.

Transformace práce

Druhá oblast projektu se zaměří na kulturní a sociální dějiny změn souvisejících se strukturou hospodářství, každodenní zkušeností s prací a s ní spojenou sociální restrukturalizací, a to na základě srovnání s transformačními dějinami práce v Polsku, Německu a Maďarsku. Bude zkoumat klíčové procesy jako deindustrializace, privatizace průmyslu, rozmach soukromého podnikání, proměny pracovního trhu, a to s důrazem na jejich prožívání konkrétními aktéry.

Transformace prostoru

Transformační procesy neprobíhaly rovnoměrně ve velkých urbánních centrech a na periferiích. V rámci projektu bude pečlivě vybrán soubor lokálních případových studií, na kterých bude možné sledovat, jak byla prostorová nerovnost vnímána a zpochybňována místními aktéry a jak se promítala do nové sociální stratifikace a utváření nového genderového řádu. Projekt tak ukáže odlišné výsledky a subjektivní chápání stejných procesů, jako byly privatizace a restituce, v různých prostorech.

Výzkumný tým

Veronika Pehe

Vedoucí výzkumné skupiny
Historička zaměřující se na středoevropské kulturní dějiny, zejména Československo a Polsko. Zabývá se otázkami paměti, populární kultury a dějinami každodennosti. Je autorkou knihy Velvet Retro: Postsocialist Nostalgia and the Politics of Heroism in Czech Popular Culture (Berghahn Books, 2020).
Zobrazit více

Martin Babička

Postdoktorand
Věnuje se kulturním a intelektuálním dějinám pozdního socialismu a postsocialismu. Zajímá se také o dějiny neoliberalismu, environmentální dějiny a dějiny populární kultury. V současnosti dokončuje dizertační práci na Univerzitě v Oxfordu, která se ptá, jak skepse vůči technokracii a vnímání ekologické krize souvisely s koncem státního socialismu a neoliberální transformací.
Zobrazit více

Lenka Krátká

Vědecká pracovnice
Věnuje se výzkumným tématům z oblasti soudobých hospodářských a sociálních dějin Československa/České republiky, se zaměřením na období tzv. normalizace a transformace. Je například autorkou knihy o historii podniku Československá námořní plavba a také publikace mapující sedmdesát let existence Československých aerolinií. Vedle práce s klasickými archivními prameny se specializuje na využívání metody orální historie.
Zobrazit více

Václav Rameš

Postdoktorand
Zabývá se dějinami komunistické diktatury a postkomunismu, sociálními dějinami a dějinami hospodářské politiky. V projektu se věnuje vývoji hospodářské samosprávy na konci 80. let, počátkům podnikatelství a změnám průmyslových vztahů. Je autorem monografie Trh bez přívlastků, nebo ekonomickou demokracii? (2021), která analyzuje spory o podobu vlastnické transformace v porevolučním Československu.
Zobrazit více

Marie Černá

Vědecká pracovnice
Dlouhodobě se věnuje politickým a společenským souvislostem života v komunistickém režimu, historické paměti a její politizaci. Je autorkou knihy Sovětská armáda a česká společnost 1968-1991, spoluautorkou knih o politických prověrkách a ideologické výchově v období státního socialismu. Podílela na vývoji historických počítačových her Attentat 1942 a Svoboda 1945.
Zobrazit více

Petr Roubal

Vědecký pracovník
Historik a sociální antropolog; zaměřuje se na poválečné dějiny Prahy, zejména městské plánování. Zabýval se také otázkami politických rituálů a legitimity státního socialismu (Československé spartakiády – Magnesia Litera, 2016), postsocialistickou politikou paměti ve vztahu k neoliberalismu a dějinami Federálního shromáždění 1989-1992.
Zobrazit více

Externí spolupracovníci

Petr Kupka, vědecký spolupracovník
Marta Harasimowicz, rešeršistka
Petra Prokopová, rešeršistka
Sandra Plaskoňová, rešeršistka

Aktuality

Prezentace na kolokviu o poetice klimatické změny

12/2023 | V pátek 8. prosince 2023 se Martin Babička zúčastní kolokvia s názvem “Jak vyprávět klimatickou změnu a environmentální žal? Poetiky klimatické změny v soudobé literatuře a divadle”, kterou pořádá Ústav pro českou literaturu AV ČR. Vystoupí zde s příspěvkem o environmentálním žalu v pozdně-socialistické literatuře.

Zobrazit více

Přednáška Veroniky Pehe v rámci transformačního semináře na Vídeňské univerzitě

10/2023 | Ve čtvrtek 12. října 2023 vystoupí Veronika Pehe v rámci cyklu seminářů Výzkumného centra pro dějiny transformací na Vídeňské univerzitě. Přednáška se zaměří na kulturní dějiny podnikání v období pozdního socialismu a postsocialismu. Přednáška bude rovněž vysílána online.

Zobrazit více

Prezentace na konferenci „Okultismus a populární kultura v Evropě“

10/2023 | Martin Babička se ve dnech 22.-23. listopadu 2023 zúčastní konference Okultismus a populární kultura v Evropě na Kodaňské univerzitě. Přednese zde příspěvek o postsocialistických okultních televizních pořadech a představí první výsledky svého výzkumu transformačního esoterického myšlení a kultury.

Zobrazit více

Přednáška pro korejské ministerstvo pro sjednocení

09/2023 | Dne 18. září 2023 se na půdě Institutu politologických studií FSV UK konala přednáška na téma „Transformace socialistického zřízení na demokratické“, které se zúčastnili praktikanti z Národního vzdělávacího ústavu pro sjednocení z Ministerstva pro sjednocení Korejské republiky. Přednáškou účastníky provázel Václav Rameš a diskutoval s účastníky na téma změn ve střední Evropě od druhé světové války. Akci spoluorganizovalo Velvyslanectví Korejské republiky v České republice.

CfP: Re-Constructing Perestroika(s)

09/2023 | Společně s ZZF Potsdam a Georgetown University pořádáme workshop, který se bude konat v Praze 14.-15. března 2024. Vítáme příspěvky, které se zabývají perestrojkou v kterékoli části střední a východní Evropy a Eurasie a které přinášejí nový úhel pohledu, využívají neotřelé zdroje nebo pracují s novým paradigmatem, jež pomáhá pochopit tehdejší společenské procesy. Návrhy na příspěvky zasílejte do 31. října 2023.

Zobrazit více

Prezentace na mezinárodní konferenci „Demokracie na pracovišti“

06/2023 | Ve dnech 28. – 29. září 2023 přednese Václav Rameš příspěvek na konferenci pořádané Université d’Évry (Paříž – Saclay) a Ruhr Universität Bochum. Konference se zaměří na dějiny myšlenek a praxe demokracie na pracovišti. Václavův příspěvek shrne jeho dosavadní výzkum dějin dělnické samosprávy v průběhu 20. století v Československu a nastíní perspektivy budoucího výzkumu v této oblasti.

Prezentace na Kriminologických dnech

06/2023 | Veronika Pehe spolu s externím spolupracovníkem Výzkumné skupiny Petrem Kupkou představí první výstupy z výzkumu soukromého podnikání v 80. a 90. letech. Na Kriminologických dnech v Praze (19.-21.7.) vystoupí s příspěvkem „Hranice (i)legality. Drobné podnikání a neformální prakticky v pozdním socialismus a postsocialismu“.

 

Zobrazit více

Připravovaná kniha rozhovorů

06/2023 | V průběhu léta vyjde v nakladatelství Karolinum kniha rozhovorů „Všechno bylo nové“, několik pohledů na transformační proces očima dobových aktérů, kterou edičně zpracovala Lenka Krátká. Edice rozhovorů s deseti muži a jednou ženou, aktéry polistopadové transformace české ekonomiky, je doplněna úvodní metodologicou statí a závěrečnou interpretační kapitolou, která sleduje pomyslné cesty, jak si narátoři udržují symbolický odstup od negativních jevů, jež doprovázejí dnešní obecné povědomí o transformaci.

Nová kolektivní monografie v přípravě

05/2023 | V nakladatelství Routledge vyjde v srpnu kolektivní monografie s názvem Remembering the Neoliberal Turn: Economic Change and Collective Memory in Eastern Europe after 1989, na které se editorsky podílela Veronika Pehe s kolegyní Joannou Wawrzyniak. Ač nevychází z práce výzkumné skupiny, zaujme badatele postsocialistických transformací napříč obory. K nedávným dějinám přistupuje perspektivou paměti ekonomických změn.

Zobrazit více